Lobník pramení  jižně od Rejchartic, nedaleko hlavního evropského rozvodí, v nadmořské výšce 670 m, tok má celkovou délku 16,6 km, plocha povodí činí 50,2 km². Ústí zprava do Moravice v údolní nádrži Kružberk  v nadmořské výšce 380 m, průměrný průtok u ústí činí 0,38 m³.s^-1. Povodí Lobníku leží ve středně až  dosti vodné oblasti s malou až velmi malou retenční schopností, středně až velmi silně  rozkolísaným odtokem a. dosti vysokým koeficientem odtoku. Mapovaný úsek ve správě Povodí Odry má délku 11,57 km, od ústí po rybník západně od obce Dvorce.  

     Povodí Lobníku leží  v ploché Libavské vrchovině, budované převážně spodnokarbonskými břidlicemi a drobami. Erozně denudační reliéf  je tvořen plošinami a široce zaoblenými rozvodními hřbety , oddělenými do různé míry zahloubenými údolími.. Z půdních typů  převažují kyselé až silně kyselé kambizemě typické, v méně členitém reliéfu doprovázené kambizeměmi pseudoglejovými, případně primárními pseudogleji na polygenetických hlínách.  Půdy jsou málo ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 0,11 - 0,50  mm za rok. Klimatické podmínky charakterizuje ppoloha na přechodu chladné klimatické oblasti CH7 a mírně teplé MT3, průměrné roční teploty se pohybují okolo 6⁰C, srážky činí 700-800 mm.

     Biogeograficky náleží  povodí Lobníku do centrální oblasti Nízkojesenického bioregionu, nejvýchodnějšího bioregionu Hercynské biogeografické podprovincie.  Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický okres Jesenické podhůří, náležející do obvodu Českomoravské mezofytikum. V povodí převažuje 4.bukový vegetační stupeň v pramenné části přecházející do 5.jedlobukového stupně s výskytem některých montanních druhů. Z trofických řad a meziřad je převažuje  oligotrofně-mezotrofní meziřada AB. Kromě převažující  3.normální hydrické řady mají významný podíl i geobiocenózy 4.zamokřené řady na oglejených půdách.  

     Geobiocenózy příbřežního pásma mapovaného úseku Lobníku  náleží do 4.bukového vegetačního stupně Lobník 4. Na typických glejích a fluvizemích potoční nivy  převažují jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora),  menší plochu zaujímají sušší javoro-jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora) s hlouběji položenou hladinou podzemní vody. V hluboce zaříznutém údolí, kterým Lobník protéká pod obcí Dvorce až k ústí tvoří často příbřežní pásmo kontaktní geobiocenózy bází přilehlých svahů. 

Povodí Lobníku má ráz zemědělsko-lesní krajiny s mozaikou polí, trvalých travních porostů a převážně smrkových lesních porostů. Ve větší části mapovaného úseku protéká Lobník lesním komplexem, tok přirozeně meandruje v zatravněné potoční nivě (převážně postagrární lada) a je lemován takřka souvislými břehovými porosty, proto byl úsek 1,0 – 8,1 ř.km vybrán jako ekologicky významný segment krajiny s funkcí biokoridoru vodní a mokřadní bioty.