Co je ČRS

Český rybářský svaz je ...

... občanské sdružení, jehož posláním je zejména:

• Vykonávat rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství.
• Provozovat akvakulturu, chovat, chránit a lovit ryby, chovat a lovit vodní organismy, ochraňovat jejich život a životní prostředí.
• Poskytovat metodickou pomoc a služby pro organizační jednotky Svazu a jeho členy včetně nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci a pro zarybňování rybářských revírů.
• Chránit přírodu, čistotu vod a životní prostředí.
• Podílet se na mimoškolní výchově dětí a mládeže v oboru rybářství a rybářského sportu, na ochraně přírody, čistoty vod a životního prostředí.
• Podílet se na zapojování osob se zdravotním postižením do činnosti Svazu.
• Rozvíjet a popularizovat rybářský sport, organizovat rybářské soutěže na všech úrovních.
• Spolupracovat s českými a zahraničními orgány, organizacemi a institucemi, jejichž činnost se dotýká rybářství a životního prostředí.
• Svaz a jeho organizační jednotky mohou též provádět obchodní činnost v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

(Stanovy ČRS)

Historie Českého rybářského svazu

První spolky sportovních rybářů začínaly v Čechách vznikat koncem 19. století. Například v roce 1873 byl založen rybářský spolek v Opavě, v roce 1876 v Ronově nad Doubravou. Do roku 1900 jich bylo založeno několik desítek.

Nejznámější rybářský spolek První rybářský klub v Praze byl založen v roce 1886. Jeho členy byly i významné osobnosti té doby, například prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Ferdinand Lobkowicz, doktor Bedřich Schwarzenberg, či světoznámá zpěvačka Ema Destinová. O práci tohoto spolku informoval Rybářský věstník, pozdější Rybářské listy, které jsou předchůdcem dnešního časopisu Rybářství.

Již začátkem 20. století pociťovaly rybářské spolky potřebu vytvoření velké společné organizace, která by mohla účinněji hájit zájmy chovu, lovu i ochranu říčních ryb a dalších vodních živočichů. K vytvoření jednotné organizace však došlo až v roce 1957, kdy sloučením Jednoty rybářů v Praze a Jednotného sväzu rybárov v Žilině vznikl Československý svaz rybářů, který měl v roce založení 409 místních organizací a 78 767 registrovaných členů. Poprvé byly jednotné stanovy, členský příspěvek i principy hospodaření. Prvním předsedou byl pan Oldřich Doležal, tajemníkem dr. Jan Hanzal.

V roce 1968 došlo k opětovnému rozdělení Československého svazu rybářů na dva samostatné svazy, Český rybářský svaz a Slovenský rybársky zväz.

K dalšímu rozdělení Českého rybářského svazu došlo v roce 1990, kdy se oddělil tehdejší Jihomoravský územní svaz, který dal základ vzniku Moravskému rybářskému svazu.

V současnosti patří Český rybářský svaz mezi největší zájmová sdružení v České republice. Sdružuje více než 254 tis. členů organizovaných prostřednictvím 479 místních organizací, které jsou sdružené do 7 územních svazů.

Vývoj členské základny ČRS v letech 1990-2009

Současnost Českého rybářského svazu

• 7 územních svazů.
• 479 místních organizací.
• 254 622 členů (z toho 225 194 dospělých a 29 428 členů mladších 18 let).
• 2 276 rybářských revírů i s 'podrevíry' (z toho 1 739 mimopstruhových a 537 pstruhových).
• 35 200 hektarů rybářských revírů (z toho 31 900 ha mimopsruhových a 3 300 ha pstruhových).
• ČRS vydává povolenky k lovu ryb s různým rozsahem platnosti. Nejširší platnost mají celorepubliková a celosvazová povolenka, následují územní povolenky jednotlivých územních svazů ČRS a místní povolenky na konkrétní rybářské revíry.
• Rybářství v ČR legislativně upravuje zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství a jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., v platném znění.
• Činnost v rámci ČRS je upravena vnitrosvazovými předpisy (Stanovy a Jednací řád).

Perspektivy

Český rybářský svaz se při respektování svých historických základů a národních tradic spolkového rybářství v budoucnu soustředí na:

• zachování současného systému sportovního rybolovu,
• udržení stávajících rybářských revírů a pokud možno jejich rozšíření,
• úpravu pravidel lovu ryb v zájmu zatraktivnění a rozšíření jeho možností,
• zachování cenové dostupnosti lovu ryb na revírech ČRS pro širokou rybářskou veřejnost,
• prosazování zájmů a národních specifik českého sportovního rybářství v prostředí EU,
• zavádění informačních technologií do činnosti ČRS s cílem zkvalitnit služby jak pro organizační jednotky, tak i pro členy ČRS,
• částečnou profesionalizaci a zkvalitnění podmínek pro činnost rybářské stráže,
• realizaci opatření na stabilizaci populací pstruha potočního, lipana podhorního a úhoře říčního v rybářských revírech,
• podporu projektu návratu lososa obecného do vod ČR,
• řešení problematiky negativního vlivu rybožravých predátorů na rybářství v ČR.

Organizační struktura ČRS

Produkce násadových ryb

• Český rybářský svaz hospodaří na 2 400 chovných rybnících o katastrální výměře 2 500 hektarů.
• Roční produkce chovných rybníků a nádrží je každoročně více než 1 400 tun ryb.
• Potřeba násad pro zarybnění rybářských revírů je pokryta převážně z vlastní produkce ryb.

Zarybňování rybářských revírů

• Plnění zarybňovacího plánu na jednotlivých rybářských revírech je základní povinností uživatelů rybářských revírů.
• Ročně se do rybářských revírů vysazuje 30 druhů ryb včetně ohrožených v hodnotě cca 180 mil. Kč.
• Zarybňování rybářských revírů provádí Svaz na vlastní náklady, bez výraznější dotace státu.

Základní schéma toku peněz za povolenky ČRS

Úlovky na rybářských revírech

• Ročně se na rybářských revírech ČRS uloví téměř 3 200 tun různých druhů ryb (z toho 3 100 tun na mimopstruhových a 100 tun ryb na pstruhových rybářských revírech).
• Například kapra se uloví více než 2 600 tun, štiky 130 tun, candáta 80 tun, sumce 60 tun, bolena 10 tun, cejna 110 tun, amura 55 tun, úhoře 17 tun, pstruha duhového 41 tun, pstruha obecného 15 tun a lipana podhorního 4 tuny.

Celkové úlovky ryb v ks a kg na mimopstruhových rybářských revírech ČRS v letech 1990 - 2009

Celkové úlovky ryb v ks a kg na pstruhových rybářských revírech ČRS v letech 1990 - 2009

Ochrana rybářských revírů

• Ochrana rybářských revírů a rybochovných zařízení je zajišťována rybářskou stráží, která má statut veřejného činitele.
• Rybářskou stráž ustanovuje obecní úřad obce s rozšířenou působností na návrh uživatele rybářského revíru či jiného oprávněného subjektu.
• V rámci ČRS působí v současnosti 4 800 členů rybářské stráže, kteří vykonávají tuto funkci dobrovolně a 13 členů profesionální rybářské stráže (2 u ÚS města Prahy, 4 u Západočeského ÚS a 7 u Moravskoslezského ÚS).

Péče o životní prostředí a čistotu vod

• ČRS průběžně sleduje kvalitu vody v rybářských revírech a snaží se předcházet haváriím.
• Aktivně se zapojuje do řešení problematiky zprůchodňování vodních toků, do řízení při povolování nebo změně povolení k provozu malých vodních elektráren, odběrech vody, úpravách koryt vodních toků, apod.
• ČRS se zabývá sledováním vývoje počtů rybožravých predátorů a vyhodnocováním jejich vlivu na společenstva volných vod. Zapojuje se do jednání s orgány státní správy ochrany přírody při řešení této problematiky.
• Spolupracuje se státní ochranou přírody při záchraně ohrožených druhů ryb a vodních organismů.

Mezinárodní aktivity

• ČRS je členem mezinárodní organizace sportovního rybolovu CIPS (Confédération Internationale de la Péche Sportive) a jejích sportovních federací FCS (pro rybolovnou techniku), FIPS - Mou (pro lov ryb udicí na umělou mušku) a FIPS - e.d. (pro lov ryb udicí na plavanou), které společně sdružují 64 zemí světa.
• Zároveň je ČRS členem ICSF (International Casting Sport Federation), federace spadající pod mezinárodní organizaci neolympijských sportů GAISF (Games Assotiation International Sport Federation), což mu zaručuje účast na Světových hrách pořádaných jedenkrát za čtyři roky v některém z vybraných států světa.
• ČRS také úzce spolupracuje s rybářskými svazy sousedních zemích jako je Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Vzdělávací a informační činnost

• Internetové stránky Rady ČRS na adrese www.rybsvaz.cz s množstvím informací o činnosti ČRS.
• Školení uchazečů zaměřené k získání prvního rybářského lísku, rybářských hospodářů, rybářské stráže a školení osob pro obsluhu elektrického agregátu.
• Školení zaměřené k získání kvalifikačních osvědčení pro vedoucí kroužků mládeže a hlavní vedoucí táborů.
• Pravidelná publikační činnost prostřednictvím časopisu Rybářství, kterého je ČRS většinovým majitelem.
• Organizování odborných seminářů a konferencí.
• Účast na výstavách (FOR FISHING v Praze, RYBAŘENÍ v Brně, NATURA VIVA v Lysé nad Labem, ZEMĚ ŽIVITELKA v Českých Budějovicích a dalších).

Práce s dětmi a mládeží

• Probíhá v zájmových kroužcích a klubech při místních organizacích ČRS a ve spolupráci s domy dětí a mládeže (v rámci ČRS pracuje přibližně 800 kroužků, ve kterých se dětem věnuje téměř 1 000 vedoucích).
• Podporuje rozvoj vědomostí a pozitivního vztahu k rybářství, přírodě a životnímu prostředí.
• Nedílnou součástí práce s mládeží je také hledání nových talentů pro závodní činnost.

Vyvrcholením celoroční práce s dětmi jsou tyto významné akce:

• Přírodovědná soutěž Zlatá udice - soutěž rybářské mládeže ve znalostech a dovednostech v praktickém rybolovu.
• Letní tábor - tábor se zaměřením na zdokonalování mládeže ve sportovním rybolovu a rybářských znalostech.
• Setkání rybářské mládeže - akce pro vybrané děti jako odměna za jejich celoroční činnost.

Sportovní (závodní) lov ryb

• Je nedílnou součástí činnosti ČRS.
• Pořádání závodů má dlouholetou tradici.
• ČRS v průběhu roku pořádá řadu domácích a mezinárodních soutěží (od místních závodů až po mistrovství republiky a mistrovství světa) a připravuje a vysílá reprezentaci ČR na mezinárodní závody a šampionáty.
• Na těchto silně obsazených mezinárodních šampionátech naši reprezentanti pravidelně získávají ta nejvyšší ocenění a úspěšně tak reprezentují ČRS a Českou republiku.
• Závodnímu lovu ryb udicí na plavanou se věnuje i řada hendikepovaných rybářů.

Nejrozšířenější disciplíny sportovního lovu ryb udicí jsou:

• rybolovná technika - házení mušky nebo zátěže prutem na cíl nebo do dálky (v roce 2005 oslavil tento sport 70. výročí od svého založení),
• plavaná,
• muška,
• přívlač,
• feeder.

ZDROJ: https://www.rybsvaz.cz/